Bezprecedentní výroky premiéra Petra Nečase na adresu 28 senátorů, kteří podepsali žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli amnestii, mohou svědčit o tom, že vyhlášení amnestie bylo nestandardní nebo dokonce nezákonné. Dodnes předseda vlády neřekl, kdy a kde amnestii podepsal.
Ono by neuškodilo, kdyby si pan Klaus vytáhl tu vatu z uší a sešel z kopce se seznámit s reálným životem.
Policistům, státním zástupcům a soudcům říká odcházející hradní parta asi toto: „Sorry, měli jste se více snažit“. A vzkaz veřejnosti? „Máme to za pár, nějak se s tím srovnejte. Sloužíme lidu“. Ale kterému? Chce se mi dodat.
Jak se to vlastně stalo, že Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prošel zákon, který stanovoval úplně jinou výkupní cenu, než tu, kterou původně doporučovalo Ministerstvo průmyslu ČR a dokonce také i již zmiňovaný ERÚ?
Škoda, že se podobná vlna mediálně expresivního občanského vzdoru či spíše hněvu nezvedla i dříve. Příležitostí nám naše tzv. politická elita nabízela nepřeberné množství.
Odcházející hlava státu zvolila svéráznou podobu svého odcházení. V duchu rčení, že se vítězná taktika neopouští, oprášila starou sarajevskou vestu.
Pět pohledů na prezidentskou amnestii (+2 výživné odkazy). Aktualizováno o odkaz na rozhovor s Václavem Klausem
Podle potenciálu by naše země mohla fungovat jako prosperující stát civilizovaného světa, ale my se řadíme spíše na úroveň rozvojových a závislých zemí. Do značné míry za to může všudypřítomná korupce.
Musí to být asi slastný pocit si do někoho kopnout, naházet na něj kýble špíny. A to vše v tichu a závětří neznámého PC pod imaginárním nickem.
Advokáti Romana Janouška se již dohodli na výši odškodného pro zraněnou ženu při „nešťastné nehodě“. Ještě, že tak. Borec se jenom „trochu napil“ a už by ho média málem ulynčovala. Těžký život mají čeští supermani. Ostatně i takový Dalík by mohl vyprávět.
