Sýrie – co je ve hře?
Vane na nás smradlavý dech třetí světové války.
Vzkaz pro NATO: Přestaňte lákat chudé a nezaměstnané mladé muže z Egypta, Tuniska, Pákistánu a Afghánistánu do svého odporného západního tažení do Libye, zastavte posílání těchto mladých lidí na smrt, přestaňte jim lhát o tom, kolik jim zaplatíte a přestaňte používat cizince k podněcování vašich děsivých, sobeckých, ropných válek v Libyi.
Pusťte hudbu: „Jak boje v Libyi ustávají, milovaná NTC, přetékající demokraty a rasovou tolerancí, se ujímá svého právoplatného místa za potlesku 90% libyjské společnosti, která se vrací zpět k normálu, a miliardové kontrakty na obnovu jsou rozdělovány západním mocnostem.“ (konec)
Zdá se, že NATO je frustrováno tím, že teroristické síly nedosáhly žádného postupu, i když je otevřeně podporovalo, teď dokonce i zřejmě jednotkami francouzské pěchoty v západní Libyi v jasném rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1970.
Mezinárodní trestní tribunál (International Criminal Court – ICC) v Haagu je ve světě práva a mezinárodních zákonů páriou; ti, kteří pro něj pracují, zrazují své poslání, tato instituce je sama o sobě urážkou každého aspektu civilizace a nožem v zádech tvrzení, že zákony mají přednost a aplikují se bez zaujatosti.
Jeden milion Libyjců z celkové šestimilionové populace vyšel do ulic, na podporu své vlády a proti kontrarevolučním reakcionářským islamistickým teroristům, které podporuje NATO.
Inkoust na rezoluci OSN číslo 1973 byl ještě čerstvý a západní (koupená) média již hovořila o leteckých úderech a o tom, jak pomoci rebelům. Byly za tím dvě chyby – za prvé, že tento dokument nebyl přesně formulován, a za druhé, proč prezident Obama a premiér Cameron záměrně nesprávně citují slova Muammara Al-Kaddáfího?
Brazilský prezident vyjednal výměnu paliva, která řeší íránskou jadernou otázku jednou pro vždy, což je důkaz jeho diplomatických schopností a jasná připomínka mezinárodnímu společenství, jak by se mělo jednat při řešení krize. Ruská federace je z velké části součástí tohoto přístupu.