K úloze mýtů v dějinách  (5.díl)    

Na kulturní úroveň antického Říma se Evropa dostává zhruba až v době humanismu a  reformace. To ale vůbec neznamená, že vývoj i do budoucna musí být vždy jen vzestupem. Stejně tak vývoj od mýtů a pověr k racionalitě a vědeckému poznání může být klidně opět zvrácen v iracionalitu, pověry, odmítnutí věd a nástupu mystiky a nových kultů, dost možná opět s totalitními rysy a nároky.

 

Retro: Prolhaná kultura lži

Nevědomci by měli být vděční těm, kteří je vyvádějí z míry. Měli by děkovat všem těm prolhaným kněžím, farizejům, zákoníkům, politikům, ekonomům, vědcům, technikům, umělcům, vzdělancům a jiným odborníkům (lhářům), že je klamou, obelhávají, okrádají, vykořisťují, mučí a ničí.

 

Hořký samet: Kyrie eleison (41. díl)

Během prvních čtyř let sametové svobody se Město na prahu osvíceného věku proměnilo v Město hříchu. V historickém centru pásli bývalí veksláci prostitutky. Z Prahy se stala levná prádelna na špinavé peníze. Zločinci všeho druhu zaujali medializované pozice úspěšných společenských modelů. Svoboda beztrestně lhát a podvádět se stala univerzálním návodem na štěstí. Medůza otevřela brány zahraničním spekulantům a multinárodním firmám a udělala z Nového Jeruzaléma evropské centrum podsvětí.

 
 

Déjà vu

Po více než 40 letech zažívám déjà vu, protože vidím, že to, co nazýváme kapitalismem, je systém, kterému nezáleží na zdařilém průběhu výstavby kapitalismu, ale že „ruka trhu“ hrabe poslední zbytků ropy, uhlí a zemního plynu a dřeva, aby je převedla na zlaťáky.