Vám poděkování a lásku Vám, kéž zněly by jak zvony…
Kdyby můj strýc z matčiny strany, po kterém jsem dostal jméno Aleš, výsměšně nekondoloval spolužačce na gymnáziu v Novém Bydžově ke ztrátě snoubence, jenž se jako německý voják dostal do obklíčení u Stalingradu, spolužačka by neplakala a tím by neposkytla možnost svému učiteli zjistit podstatu pláče a posléze udat mého strýce gestapu, pak by strýc Aleš nezemřel na pochodu smrti z Buchenwaldu, ze kterého se ho děda snažil všemi prostředky dostat.
